Bez potíží jsme se dostaly na Výstaviště Praha Holešovice v pohodlí "Žlutého autobusu" a poté přestupem na tramvaj.
Zklamání bylo, že se nekonalo žádné čepování máslového ležáku, pff, reklamní trik...
Poté jsme se vydaly trochu prozkoumat prostory a skončily jsme v antikvariátu Fryč, který zde měl několik obrovských polic plných knih, ale také stoly s LP deskami nebo se starými plakáty. Ani já jsem tedy neodolala a koupila jsem si 2 knihy, o tom v dalším článku, a kdybych měla gramofon, vybírám si desky doteď.
Naprosto uchvácená jsem byla také z bannerů knih v nadživotní velikosti.
Další věc z programu, která nás zaujala, byl Famfrpál. Samy jsme se nezúčastnily, ale našly jsme si pěkná místa a sledovaly jsme hru. Tohle byla vlastně jediná další věc, co nás v programu zaujala, takže po jednom zápase jsme se vydaly zpět do haly a začaly pátrat po knihách, které bychom si chtěly koupit. Dostaly jsme soutěžní kartičky od nakladatelství Olympia, a tak jsme se vydaly hledat čísla rozmístěná po areálu. Odměna nic moc, ale hledání nás opravdu bavilo.
V poledne jsme si skočily na oběd do nedaleké restaurace U Malého Berlína, abychom do dvou byly zpět. Slíbila jsem totiž bráchovy podpis youtuberky z A Cup of Style, jejich kanál sice moc nesleduje, ale podstatný fakt pro něj byl, že je to youtuberka.
Zbytek odpoledne jsme v poklidu strávily procházením po stáncích a objevováním, co si koupíme. Nakonec jsem nakoupila ještě 4 knihy u společného stánku Euromedia, o tom taky potom. A když už jsme byly unavené, uťapkané a bez peněz, našly jsme si odlehlejší místo k usazení a četly jsme si. Proč jsme nejely domů? Protože autobus, který jsme si rezervovaly, nám jel až v 18:15.
45 minut předem jsme se vydaly na tramvaj, protože minule náš odjezd neskončil úplně nejlépe. Šly jsme na poslední chvíli, a tak když jsem v půli cesty na metro zjistila, že nemám peněženku, těžko jsme se mohly vrátit a stále stihnout již zaplacený autobus. Vrátily jsme se, peněženku jsme si vyzvedly na informacích ve ztrátách a nálezech, lístky nám propadly a táta pro nás musel přijet, protože jsme již neměly na autobus, no nádhera. Nebylo se čemu divit, že jsem byla mírně vyvedená z rovnováhy, když zde byly dvě zastávky, a ať jsme stály na kterékoliv, vždy to jelo z té druhé. Nakonec jsme ale na tramvaj nasedly a úspěšně dojely až na Hradčanskou, ačkoli cestou jsme stihly ještě parádně zmoknout. Knihám se nicméně nic nestalo, takže mi to ani tolik nevadilo.
V autobuse jsme si daly horkou a čokoládu a zakončily tak skvělý den plný knih.
Tak snad zase za rok...
Skvělý článek ze Světa knihy :) Já tam byla v pátek poprvé a jsem nadšená :) Určitě pojedu za rok zase :) Těžko se odolávalo té kupě knih všude okolo :)
OdpovědětVymazatPřesně tak, opravdu jsem se snažila nenakupovat, abych nezkrachovala, ale moc mi to nešlo. :-D
VymazatSuper článek :) Taky jsem byla a už teď je mi jasné, že příští rok jedu zase :)
OdpovědětVymazatMám pocit, že je to čím dál tím lepší, takže se jen těžko odolává tak skvělé knihomolské akci. :-)
VymazatPekný report, snad sa na Svet knihy niekedy pojdem pozriet :)
OdpovědětVymazat