Dech 2: Sotva dýchám - Rebecca Donovan

ZDROJ

Dech 2: Sotva dýchám
Barely breathing
Rebecca Donovan (Amerika)

Lucka Bohemia

Překlad: Daniela Krolupperová

New adult

Spíše pro dívky, 15+ (můj odhad)

Originál: 2013;CZ: 2015

478 stran

Měkká vazba

ZDROJ

Knihu můžete zakoupit zde!

Ve druhém díle série Dech opět provázíme mladou Emmu Thomasovou jejím životem. První díl, který končil velice napínavě, byl hlavně o Emmě a její "tetičce" Carol. O těžkém životě Emmy, o týrání a domácím násilí. V knize Sotva dýchám jsme se posunuli trochu dále a máme tu čest poznat Emminu matku a to, jaký s ní Emma vede život poté, co se dostala pryč od Carol a George.

ZDROJ

Rebecca Donovan je americká spisovatelka uznávaná hlavně díky sérii dech, vystudovala University of Missourri - Columbia a nyní žije v Massachusetts se synem. Říká, že je nadšena vším, co život nabízí a ochotna v životě zkusit vše. 

WEB

Jak jsem již zmínila, v této knize nahlížíme na to, jaký je život Emmy s její biologickou matkou Rachel. Po velmi děsivém konci prvního dílu, jsme se jako mávnutím kouzelné hůlky ocitli v ideální realitě, kde je Emma šťastná se svou matkou. To je sice pravda, prvních pár kapitol.

Zdroj

V tomto díle se již nesetkáme s týráním a domácím násilím jako v předchozím, ale špatného prostředí se Emma rozhodně nezbavila. Jak předpokládám, tyto knihy na to mají poukazovat. Strašákem je zde tentokrát alkohol a drogy.
Ačkoli kniha měla na můj vkus pomalejší rozjezd, rozhodně stálo za to si počkat. V knize nalezneme spousty a spousty nepředvídatelných zvratů ohledně Emmy, Emminy matky, Emmy a Evana. V této knize dokonce nahlédneme do minulosti hlavní hrdinky a zjistíme něco málo o jejím zemřelém otci a o matce. Rozhodně je to něco překvapivého.
V druhé polovině knihy jsem měla v podstatě celou dobu ústa dokořán a čekala, co dalšího na mne autorka "vybalí".
Konec knihy byl - stejně jako u prvního dílu - napínavý, zcela otevřený a nutící vás okamžitě běžet další díl. V tomhle bude paní Donovanová očividně přebornicí, protože jediná myšlenka, která mě po dočtení napadla, bylo to, že bych si měla zajet na otočku do Ameriky a paní Donovanové velmi rázně vysvětlit, že tohle se čtenářům nedělá a že by se někteří z nich nemuseli posledního dílu také dožít, pokud z konce dostanou infarkt, ale to jsem odbočila.
Poslední stránky mění snad absolutně vše a upřímně říkám, že jestli se mi brzy do rukou nedostane třetí díl, asi ho napíšu sama, jen abych zjistila, co se stane.

"S každým dechem, který jsem ti dal jsem tě prosil, 

aby ses nadechla. Znovu a znovu jsem tě prosil, abys dýchala. 

A pak…pak se s nadechla."
- Evan Emmě

ZDROJ

Emma jako hlavní hrdinka je obvykle dobrá, ale její zavírání očí před špatnými věcmi, které se jí dějí, je nad míru iritující. Nikdy nechce, aby trpěl kdokoli okolo ní, což je úctyhodné, ale často to již překračuje hranice chápání a zdravého rozumu. Snad se do příště poučí.
Evan je jako vždy naprosto skvělí. Jediná myšlenka, kterou mám ohledně něj je: Kdo by ho nemiloval?!
Sara je naprosto skvělá nejlepší kamarádka, ačkoli i ona měla v knize svou "temnou" chvilku, hlavní hrdinka prostě není jediná, kdo může mít nějaké trápení. Třeba s láskou.
Rachel vypadala ze začátku jako super máma, ale po chvíli zjistíme, jaká je doopravdy a odhalení rodinné minulosti jí zrovna nepřidá. Závěr je, že ji nemám ráda - a nejsem v tom sama.
Jonathan se mi odpočátku líbil, ale ke konci jsem na něj již měla smíšená názory, které si snad vyhraním u příštího dílu, pokud se v něm ukáže a já mám tušení, že ano.



Celý tento díl trávíme v domě Rachel, ve škole, u Sary nebo na nějaké párty. Kromě domu Evana a Jonathana moc změn nečekejte. Prostředí ovšem zrovna zde nehraje přílišnou roli. Důležitý je děj jako takový a hlavně postavy.


Moje milovaná ICH-forma se uplatňuje i zde a já jsem za to neskutečně ráda, kniha mě pak baví hned o něco více.
S překladem jsem neměla žádný problém. Dokonce ani s nevhodným překládáním názvů a jmen, jak mají někteří překladatelé ve zvyku. Zde se nic takového nenašlo, což mě potěšilo. Objevila jsem sice
asi dvě chyby v gramatice, ale to se stane. Korektoři jsou přeci také jen lidé.

Oslovily mě jak česká tak i americká obálka a asi nejspokojenější bych byla, kdyby byly nakombinované. Každopádně to ale není ten typ obálky, která vás uhrane na první pohled a řeknete si, že o kdyby kniha nestála za nic, kvůli té obálce byste si ji koupily.

Konečný verdikt je, že i přes pomalejší rozjez a občasnou "stupiditu" hlavní hrdinky jsem si knihu zamilovala a moc se těším na další díl.
Rozhodně bych knihu/sérii doporučila i Vám, ačkoli to samosebou závisí i na vašem knižním vkusu.

Za recenzní výtisk děkuji Megaknihám!

                             

Za mě devět.
Co vy?