Přelouskané knihy - Květen 2017

S měsíčním zpožděním, ale přeci... Červen byl všeobecně hektický hlavně kvůli dohánění známek na poslední chvíli, ale stěžovat si nebudu, protože mám díky tomu vyznamenání a s klidem se můžu poplácat po rameni. A nyní ke knihám.
V květnu jsem tedy zvládla přelouskat pouze pět knih, čehož hlavním důvodem byla praxe na základní škole, kdy jsem stíhala pouze připravovat látku a testy na hodiny a na čtení mi moc času nezbývalo.
A jako obvykle jsem k focení měla dva pomocníky, což by bylo super, kdyby alespoň na 5 vteřin vydrželi na místě bez prudkých pohybů. 😀

Měsíc jsem započala třetím dílem Zapletného od Emmy Chase s názvem Zkrocený, který byl další klasickou ukázkou proměny kluka s "láskou" k ženám díky "té pravé". Kniha se četla hezky, ale nic složitého v ní nenajdete.

Následovala Odvrácená tvář lásky od Colleen Hoover, jejíž knihy Bez naděje a Ztracená naděje jsem si absolutně zamilovala. Tato kniha má své osobité kouzlo, a ačkoli jde o romantiku a lásku, příběh v sobě skrývá něco víc, než jen hodná holka potkala zlého kluka. Rozhodně doporučuji, i když Bez naděje to nepřekonalo.

Jako další knihu jsem četla Nocte od Courtney Cole, na které jsem se chystala již dlouho, ale nic takového jsem rozhodně nečekala. Kniha je směsicí romantiky, lásky k rodině, narušení psychiky, smrti a spousty dalšího. Nemilosrdně vás vtáhne do děje a nepustí. Dokonale vás zmate a celou dobu nebudete vědět, o co vlastně jde, ačkoli na konci dostanete vytoužené rozuzlení, které vás dostane, není ani zdaleka všemu konec. Závěr knihy je otevřený a tak napsaný, že stejně jako já nebudete další hodinu schopni přemýšlet nad ničím jiným. Čekat do podzimu na další díl se ukázalo jako nekonečná doba...

Protože si mě Nocte od Courtney Cole tak získalo, pokračovala jsem další její knihou s názvem Danteho holka, která byla sice dobrá, ale Nocte se nemohla ani zdaleka rovnat. Zde jsem nahlédli do života a intrik bohatých se zakázanou láskou v popředí. Kniha byla milá a krásně se četla, zkrátka oddechovka.

A jako poslední jsem přelouskala knihu Nick a Norah: Až do ochraptění od Rachel Cohn a Davida Levithana. Nejsem si úplně jistá jestli to bylo mým spěšným čtením, nebo absolutní zmateností knihy, ale často jsem vůbec nechápala, jak jsme se na daném místě ocitli nebo co se to právě děje. Tuhle knihu bych si zkrátka znovu nepřečetla.

Tak tohle jsem přelouskala v květu já.

A co vy?