Kniholáska: Odpusť mi. Megan

Odpusť mi. Megan
Unspeakable
Abbie Rushton (Anglie)

YOLI
Překlad: Romana Jarolínová
Young adult, New adult
Spíše pro dívky, 15+ (můj odhad)
Originál: 2015;CZ: 2016
256 stran
Mekká vazba

ZDROJ

Koupíte ZDE

V knize nahlédneme do příběhu dívky jménem Megan, která nemluví. Je to tak od minulého léta, kdy se stalo něco strašného a ona slíbila, že to nikomu neřekne. Nemluví, nerada navazuje oční kontakt. Nerada komunikuje, ale když se jednoho dne setká s krásnou, upovídanou a oslňující Jasmine, něco se změní. Něco uvnitř Megan. Co kdyby opět dostala chuť mluvit?
Okolo se ale začnou dít podivné věci, strašidelné. Je to náhoda nebo to souvisí s oběma dvěma dívkami?

ZDROJ

Abbie Rushtonová vyrostla v Anglii, kde na University of East Anglia vystudovala anglickou literaturu a tvůrčí psaní a nyní je redaktorkou předního britského nakladatelství s odbornou literaturou.
V roce 2010 vyhrála Neobjevené hlasy, což je soutěž tvůrčího psaní pořádaná Sdružením spisovatelů a ilustrátorů dětských knih. Ráda cestuje a plánuje další dobrodružné cesty.
Jejím dalším výtvorem je kniha Consumed, kterou v ČJ - doufejme že pouze zatím - nemáme.
GOODREADS TWITTER

ZDROJ

Kniha má pěkný a originální námět, který autorka velmi pěkně zpracovala. Příběhu nechybí jiskra

ZDROJ

ani ozvláštnění v podobě vsuvek vnitřních dohad Megan, které se ale chvílemi tváří spíše na to, že hlavní hrdinka je schizofrenička než dívka poznamenaná tragédií a tajemstvím ukrývajícím v sobě. Své mlčení si obvykle odůvodňuje tím, že nejlépe udrží tajemství jedině ten, kdo je němý. V podstatě si uvnitř sebe postavila bariéru. Zvraty, které zde nastávají jsou nečekané a po celou dobu alespoň částečně zahalené pod rouškou tajnosti. Celou tu dobu tedy nevíme nic, ačkoli si můžeme myslet, že ano, následující scéna nám to vyvrátí. Nezbývá tedy nic, než netrpělivě očekávat, co se bude dít a jak to celé vlastně dopadne. Což nás drží bdělé a nedovolí nám opustit Megan a její příběh ani na chvilku. Jaké tedy bylo tajemství, které v sobě Megan nosí? Kdo způsobuje záhadné a děsivé věci, které se kolem dějí? Myslíme, že to víme, ale konec nám vyrazí dech.

Celý děj je záhadný, napínavý a chvílemi až děsivý.

"Že si budeš hrát na němou, ti nepomůže, mladá dámo."

- policistka na Megan

Megan je mladá dívka, která miluje focení. Teď je velmi plachá a nesmělá, ačkoli se uvnitř sebe dokáže i pěkně rozlítit. Smýšlení sama o sobě nemá valné, ale v průběhu můžeme sledovat, jak se vyvíjí a její myšlení se mění. Objevuje, že může být i jiná a poznává samu sebe.
Jasmine je velice kamarádská a upovídaná a když se první den setká s Megan, vůbec ji nezaskočí, že nemluví a nemá na ni obvyklí nápor otázek, který by měl kdokoli jiný. Je zkrátka jedinečná a velice temperamentní, ačkoli i ona má své problémy.

Luke je snad jediný blízký kamarád Megan, než se objeví Jasmine.

Sadie... No co si budeme povídat. Mrcha celého příběhu nesmí přeci chybět v žádné knize a zjišťujeme to již v první třiceti stranách. Ale i ona je nedílnou částí příběhu tak jako ostatní postavy.

Hlavní hrdinka žije pouze s matkou, kdy to občas vypadá, že si prohodily role a Megan je zde tou vyspělejší. Mají se rády, ale přijdou chvíle, kdy si zkrátka nerozumí a tak zde příležitostně zavládne ponurá či dokonce válečná nálada.

ZDROJ

Celá kniha je psána v ICH-formě z pohledu Megan. Autorčin styl je mi blízký. Je jaksi osobní, není povýšená nad příběh, ale také jej prožívá a nechává se unášet spolu s námi a s Megan.
Překlad je také v pořádku, často se setkávám s tím, že je překlad jakousi formou divný či nepřesný, osobně například nemám ráda překládání cizích jmen do češtiny (z Jane udělají Janu...), což se tady nestalo a jsem za to opravdu moc ráda. Párkrát jsem se setkala i s tím byly v knihách opravdu nepřehlédnutelné pravopisné chyby, což zrovna nelahodí zraku, ale zde jsem na žádnou nenarazila a to je rozhodně plus. Kniha s takovými hrubkami se totiž čte dost obtížně.

Česká obálka je velice pěkná a ze světle šedé barvy nádherně vystupuje obrázek dívky na přední straně knihy, který je proveden zářivou oranžovou a černou. Název knihy pak vypadá, jako by byl psán rukou, což je autentické pro tuto knihu a odkazující na děj.
Anglická obálka je ovšem také krásně udělána a když jsem ji poprvé uviděla, oslnila mě.

Písmo uvnitř knihy je stará dobrá klasika. Na co bych ale ráda upozornila je písmo, kterým jsou vyvedeny právě výše zmiňované vsuvky. Je tučné a má jemně rozostřené okraje. Nevím proč, ale něčím mi přijde děsivé.

Celkově mě tedy kniha oslovila a líbila se mi. Rozhodně bych ji doporučila dál, ačkoli vše samozřejmě záleží na vašem osobním vkusu.
Hrozně moc se snažím vypátrat zápory, které bych sem napsala, ale na žádný ne a ne přijít. Pokud si na něco vzpomenu, určitě Vám to sem napíšu.

Na závěr bych ráda doplnila podobnou (alespoň dle mého názoru) knihu, kterou jsem také četla a také se mi líbila. A chtěla bych to začít takto dělat u všech recenzí.

Za recenzní výtisk děkuji Dobrým knihám!